O lukostřelbě, technika, Informace o pravidlech a soutěžích
Počátky lukostřelby
Počátky lukostřelby lze vysledovat až do starší doby kamenné. Nejstarším důkazem o existenci luku jsou nálezy pozůstatků v jihoafrické jeskyni Sibudu. Luk byl však rozšířen a zdokonalen až o 10 tisíc let později. Takové první luky byly cca 2 metry dlouhé a samotné šípy dosahovaly délky cca 1 metru.
Lukostřelba neboli střelba z luku byla v ve svých počátcích praktické lovecké a vojenské umění, ze kterého se postupem času stalo sportovní odvětví. Tradice lukostřelby je stará desítky tisíc let. Jedná se o samostatné sportovní odvětví, respektive i o specifický olympijský sport.
Obecně lze dnes lukostřelbu zařadit do sportovních činností, jejichž cílem je střílet co nejpřesněji z různých vzdáleností do terče a zásahy získat co nejvíce bodů.
Sportovní lukostřelba
Nejrozšířenější soutěžní forma lukostřelby spočívá ve střelbě na přesnost z předem dané vzdálenosti nebo několika daných vzdáleností. Tento způsob soutěže se nazývá terčová lukostřelba a je organizován světovou lukostřeleckou federací (WA), Součástí WA je v České republice Český lukostřelecký svaz (ČLS).
Terčová lukostřelba probíhá obvykle pod širým nebem na travnaté ploše. V našich zeměpisných šířkách se jedná o letní sport. Střílí se na vzdálenosti 10 – 90 m. Závodníci střílí v jedné sadě 6 šípů v daném časovém úseku.
Halová lukostřelba je soutěž pro zimní období, kde se střílí na vzdálenosti 10, 18, nebo 25 m a závody probíhají v halách. Závodníci střílí v jedné sadě 3 šípy v daném časovém úseku.
Terénní lukostřelba se obvykle skládá z 12 známých a 12 neznámých figur, celkem tedy 24 pozic rozmístěných na okruhu v terénu např. parcích. Závodníci střílí 3 šípy na jednu terčovnici (figuru).
3D lukostřelba je druhem sportovní lukostřelby, jejímž hlavním rozpoznávacím znakem je střelba na 3D figuríny zvířat v životní velikosti. Soutěž vždy probíhá v přírodním prostředí, často v relativně náročném terénu. Střelci se pohybují po trati sestavené z jednotlivých stanovišť – 3D terčů. Většinou má střelec na terči pouze 1 výstřel. Vždy se střílí na neznámou vzdálenost k terči.
Po každé sadě se všichni střelci vydají k terčům, pro zapsání skóre a vytažení šípů.